Sousse – Hannibalova základna

Sousse – Hannibalova základna

Sousse ležící na pobřeží Středozemního moře je třetím největším městem Tuniska a také správním střediskem oblasti zvané Sahel. Historická medína zde kontrastuje s moderním městem, které má typický středozemní půvab, Sousse je tak právem považováno za perlu Tuniska.

Dějiny města sahají do 9. století před Kristem, kdy bylo založeno Féničany a po určitou dobu pak sloužilo jako námořní základna Hannibala. V období punských válek patřilo společně s Kartágem a Utikou k nejvýznamnějším fénickým městům. V současnosti je již Sousse oblíbeným rekreačním letoviskem, které je obklopeno olivovými háji o rozloze 250 tisíc hektarů. Město nabízí kvalitní služby a zázemí, krásné zahrady, dlouhé písečné pláže, historické památky i jedinečná muzea. Společně s nedalekým letoviskem Port El Kantaoui tvoří obrovský turistický komplex. Panuje zde mírné a příjemné podnebí, které umožňuje strávit zde ideální dovolenou.

Sousse je známé také jako univerzitní město, studenti místní univerzity tak přispívají k mladistvé atmosféře města.  Ve městě v současnosti žije necelý půl milion obyvatel, většina z nich se živí převážně cestovním ruchem, rybolovem, produkcí a obchodem s olivovým olejem a také tkalcovskou výrobou. Je zde velké přírodní bohatství, které zajišťuje prosperitu města.

Ve městě stojí několik památek prvořadého významu. Do medíny se dostanete z náměstí Place Farhat des Martyrs. Její dominantou je Velká mešita z 9. století a opevněný klášter „ribát“. Tyto dvě stavby společně s hradbami medíny tvořily součást městského obranného systému, což se projevuje i na architektonickém pojetí. Samotná mešita nestojí přímo v centru medíny, jak tomu bývá zvykem, ale spíše na jejím okraji. Svým vzhledem připomíná více pevnost než mešitu. Byla postavena v roce 851, tedy ve zlaté éře Aghlabovců. Její rozlehlé nádvoří je jedinou částí, která je přístupná turistům. Je lemováno sloupořadím, nad kterým si můžete všimnout vytesaných slov z koránu. Po schodišti se můžete dostat také k osmiúhelníkovým slunečním hodinám. O dvě stě let později byl k mešitě dostavěn i minaret. Předtím bývali věřící k modlitbě svoláváni z věže sousedního „ribátu“, který se řadí k nejslavnějším a nejzachovalejším klášterním pevnostem v Tunisku.

Výstavba ribátu byla zahájena v roce 787 po Kristu a dokončena roku 821. Poté byla na jeho jihozápadním cípu zřízena 27 metrů vysoká pozorovatelna zvaná „Nador“. V době vzniku ribátu bylo město neustále ohrožováno nájezdy křesťanů z Itálie, věž tak zároveň sloužila i jako maják pro předávání zpráv. V současnosti nabízí nádhernou podívanou na město a do širokého okolí. Posádku ribátu tvořili žoldnéři placení státem, ale poskytoval přístřeší také cestovatelům a obchodníkům. V časech mimořádného nebezpečí se do něj mohli ukrýt i obyčejní obyvatelé města. V rozích a uprostřed 13 metrů vysokých zdí, které stavbu obepínají, byly vztyčeny mohutné bašty. Vnitřní nádvoří vroubí cely a najdete zde také prostornou oratoř, která je dokladem náboženského poslání budovy. V dobách míru se ribát používal jako studovna. Svůj vojenský význam nakonec úplně ztratil v době, kdy byla v jihozápadní části medíny postavena „kasba“. V roce 1722 byl polorozpadlý ribát zrekonstruován a upraven na koránskou školu. Další a poslední restaurační práce proběhly v 50. letech 20. století.

Nedaleko mešity a ribátu se tyčí osmiboký minaret, který je součástí komplexu Závija Zakkák a představuje typický příklad turecké architektury. Komplex vznikl v osmanské éře a jeho součástí je mešita, medersa (škola) a mauzoleum. Jméno Závija Zakkák získal po světci, který zde v 10. století žil a pracoval. Nakonec byl pochován ve vlastním domě, později přestavěném na medersu. Nádvoří je lemováno studentskými celami. Jižní část závije (hrobky) byla zničena v roce 1943 během bombardování města.

Severně od náměstí Place Farhat Hached, které je oblíbeným místem dostaveníček mládeže, vede moderní tepna Avenue Bourguiba, která je lemována prodejnami, bankami a obchodními domy. S Place Farhat Hached sousedí další náměstí Place des Martyrs, kterému dominuje Mořská brána Bab el-Bahr z 16. století, jež původně sloužila jako vchod do vnitřního přístavu. Na tomto místě se v 18. století vyjímala také pevnost, ta však byla zničena během bombardování za 2. světové války. Jednou z nejmalebnějších ulic medíny je Rue al-Aghlaba začínající za ribátem a mířící na západ. Během procházky po ní narazíte na krytá tržiště s mnoha stánky nabízejícími nejrůznější zboží. Tržiště je obchodním srdcem Sousse.

Hradby, které nyní obepínají medínu, pocházejí z 9. století a jsou náhradou původních byzantských hradeb. Tento kamenný prstenec město obklopuje dodnes, přerušen je pouze u náměstí Place des Martyrs, které bylo zasaženo bombardováním. Původně se zde vypínalo devět bran, z nichž se do dnešních dní podařilo dochovat jen čtyři: Bab el-Gharbi, Bab el-Finga, Bab el-Jerid a Bab el-Khalbi. Za jižní částí hradeb medíny se rozkládá „kasba“ - pevnost z roku 1100, která byla na přelomu 16. a 17. století upravena a zesílena. Nyní poskytuje prostory pro Archeologické muzeum vystavující mozaiky z římské a byzantské éry. Kromě toho pečuje také o rozmanité artefakty nalezené v okolí Velké mešity a přístavu. V okolí nevelkého nádvoří je možné si prohlédnout několik pěkných mozaik s geometrickými vzory, zvířecími a mytologickými výjevy a křesťanskými symboly. Na severním nádvoří je možné si všimnout několika křesťanských epitafů pocházejících z katakomb ležících asi 2 km od centra Sousse. Na nádvoří kasby je umístěna expozice soch, sarkofágů, sloupů a hlavic.

Zajímavou stavbou je Khalaout el-Koubba pocházející z 11. nebo 12. století. Smysl této budovy, kterou zastřešuje kupole ozdobená klikatkovým vlysem, zůstává dodnes záhadou. Pravděpodobně se jednalo o jakýsi druh hrobky nebo o shromaždiště. Ve 14. století sloužila budova jako hostinec a později jako kavárna. V roce 1980 se podrobila renovaci a stalo se z ní Muzeum lidových umění a tradic, které je zasvěceno historii medíny.

Dalším muzeem, které stojí za návštěvu, je Dar Essid. Toto malé soukromé muzeum ukrývá sbírky krojů, šperků a předmětů každodenní potřeby. Výzdoba byla ztvárněna v duchu bohaté arabské domácnosti z 19. století. Samotný dům, ve kterém se muzeum nachází, byl postaven v roce 928 a řadí se k nejstarším v medíně. Nedaleko Sousse můžete navštívit také velice dobře dochované katakomby ze 4. až 5. století. Jsou dlouhé 5,5 km a nachází se v nich 15 000 hrobů a 240 pohřebišť. Labyrint křesťanských katakomb byl na okraji města objeven v roce 1888 a v současnosti je veřejnosti přístupný jen malý zlomek z celkové délky chodeb. Nejnavštěvovanější jsou katakomby Dobrého pastýře, jež vznikly na sklonku 3. století. Jejich délka činí 3 kilometry a uchovávají na 6000 křesťanských hrobů – návštěvníci si však prohlédnou jen 100 metrů dlouhý úsek.

- jap -

Další články z Tuniska:
Monastir, moře i památky
Oudna
Nabeul – město hrnčířů
Tunis - Souk el-Attarine
Tunis - Velká mešita

Článek byl zobrazen 35 648 krát.