Nepříliš tuniský Tunis

Nepříliš tuniský Tunis

Tunis je se svými přibližně 1,8 miliony obyvatel největším a zároveň také hlavním městem Tuniska. Město je plné historie, úzce je zde spojena minulost a přítomnost, stejně tak západ s východem. Tunis vás očaruje svou liberálností a osobitým středomořským kouzlem.

Tunis je městem plným kontrastů. Moderní výškové budovy se zde střetávají s evropským městem vystavěným na počátku minulého století a se starobylou arabskou čtvrtí -  medínou. Najdeme zde také četné průmyslové podniky. Město je plné ubytovacích kapacit, restaurací, kin, diskoték, barů, divadel, dostihových závodišť a nejrůznějších obchodů. Přesto je Tunis velmi přehledným městem, kde sídlí vláda, státní úřady a další organizace.

Západní část Tunisu zaujímá medína oplývající starověkými paláci, mešitami, medersami a súky. Tuto část města by neměl vynechat žádný turista. Počátky Mediny sahají až do 7. století, velkého rozmachu však dosáhla až v období od 12. do 16. století. Tehdy byl Tunis považován za významné obchodní centrum a jedno z nejbohatších měst celého islámského světa. A právě z této doby se dochovalo mnoho významných budov a paláců, které dodnes vypovídají o zašlé slávě města. Když ve třicátých letech probíhal program na demolici slamů, byla zbourána i část medíny. Tyto práce byly naštěstí brzy zastaveny. Není proto překvapující, že byla Medina v roce 1979 raději zařazena na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V dnešní době zde žije asi 15 000 obyvatel, živících se turistickým ruchem – prodejem suvenýrů, květin, voňavek a potravin. Uvnitř města naleznete starobylé domy, paláce, hřbitovy, mauzolea, hammams – veřejné lázně, školy, obchody, dílny, zahrady a nádvoří. Medína se časem rozvinula v dokonalý systém ulic, uliček, chodníků a stezek, které lemují bílé domy, terasy a minarety.

Mezi vůbec nejstarší a největší mešity v zemi patří mešita Ez-Zitouna (Mešita olivovníku), nacházející se v samotném srdci staré čtvrti. Založena byla kolem roku 698 a je nejoslavovanější v Tunisku, je považována za důležité centrum vzdělanosti. Po dlouhá staletí byla sídlem teologické fakulty. Její nedílnou součást tvoří i knihovna pocházející z 15. století. Architektura celého komplexu nese známky tureckého vlivu, který zde přetrval až do druhé poloviny 19. století, kdy se Tunisko stalo francouzskou kolonií. Návštěvníci mají do prostor mešity přístup každý den v dopoledních hodinách, s výjimkou pátku, jež je vyhrazen modlitbám. V mešitě se nacházela také teologická fakulta.

Nedaleko odsud se nalézá i mešita Youssef Dey, jež je jedinečným architektonickým skvostem. Ačkoliv nedosahuje takového duchovního významu jako její větší kolegyně, z hlediska architektury se jedná o skutečný skvost. Byla postavena v roce 1616 s cílem upevnit postavení turecké nadvlády a je vidět, že si na ní dali její stavitelé opravdu záležet.

Obě mešity jsou obklopeny klikatými uličkami, které jsou plné rušného života. Na každém kroku narazíte na krámky a obchodníky s voňavkami, látkami, šperky i ručně vyráběnými koberci či keramickými předměty dodávají čtvrti neklamnou atmosféru arabského světa. V ulici ulice Souq el-Attarine se například prodávají tuniské parfémy a vonné oleje. Kousek dále je Národní knihovna uchovávající tisíce svazků arabských knih. V těsné blízkosti si můžete dále prohlédnout Midhat As-Sultan, Mešitu Hammudy Pacha a Echammaia Medersa.

Po úspěšných nákupech se můžete vypravit do jižní části Mediny, kde byste rozhodně neměli vynechat návštěvu mauzolea princezny Husseinid Tourbet el-Bey. Pochází z období Aliho Pashi II. (1758 – 1782) a je největší památkou svého druhu v Tunisu. V interiérech je patrný vliv italského umění. Hned v sousední ulici se nachází další palác Dar Othman, jenž by neměl uniknout vaší pozornosti. Pochází z konce 18. století a je v něm umístěno Muzeum umění a tradic Dar Ben Abdallah Museum. Právě tady můžete proniknout do života obyčejných Tunisanů žijících v 19. století. Výjevy z významných životních událostí tvoří vedle dobového nábytku, textilií, šperků a dalších doplňků převážnou část expozice.

Budova Dar Lasram Palace je jednou z nejhezčích budov medíny a sídlí v ní organizace zabývající se ochranou této části města. Pokud toužíte po odpočinku a chcete trochu relaxovat, navštivte lázně tzv. Hammam, kde si můžete dopřát masáž nebo saunu. Z roku 1795 pochází palác ministerského předsedy Dar El Bey, který je opravdu luxusní budovou. Sloužil jako rezidence pro důležité mezinárodní návštěvy. Navštívit můžete také krásné kamenné náměstí Place de la Kasbah, na kterém stojí Mešita Kasbah ze 13. století. V Tunisu se nachází také bývalá islámská kolej Medersa Mouradia z roku 1673.

Abyste se však poznali více historii Mediny, musíte vyrazit až za její hranice - do čtvrti Bardo na předměstí Tunisu. Stejnojmenné muzeum patří k nejkrásnějším a nejzajímavějším v celé zemi. Jsou zde uchovány vzácné vykopávky a předměty z celé země. Je zde slavná sbírka římských mozaik, které znázorňují 2000 let staré události. Kromě nich však muzeum uchovává značný počet exponátů z jiných dob. K vidění jsou zde například punské pohřební masky, řecké bronzy, islámské dlaždice nebo nálezy z potopených lodí.

Ve východní části města jsou všechny zajímavosti a památky situovány do jedné ulice – Ville Nouvelle, která je lemována francouzskými budovami, které místu dávají evropský nádech.  Avenue Habib Bourguiba je hlavní třída vedoucí od Ville Nouvelle, kde najdeme mnoho bank, kin, hotelů, restaurací, cestovních kanceláří, fast foodů a obchodů. Ulicí se dá dostat až na předměstí Kartága.

Tato část města pochází z období francouzského protektorátu, tedy z let 1881 – 1956, kdy se Tunis začal rozšiřovat až za hradby medíny. Přistěhovali se sem zámožní obyvatelé, kteří malé klikaté uličky proměňovali v široké bulváry a v domech vytvářeli luxusní byty. Setkáte se zde proto s několika různými architektonickými styly. Například orientální styl je charakterizován kupolemi a okny s půlkruhovým oknem a nádvořím, tady se však snoubí s evropskými prvky. Pro mnohé ulice je příznačný secesní styl, pro jiné zase architektura inspirovaná barokem a renesancí. Činžovní domy a veřejné objekty byly pro změnu vystavěny v koloniálním stylu, který byl módní v Evropě na konci 19. století. Ve Ville Nouvelle se nachází také katedrála St. Vincent de Paul z roku 1882, která je kombinací byzantského, gotického, islámského a severoafrického slohu.

- jap -

Předchozí články z Tuniska:
Tunisko - v království pouště
Djerba – Houmt Souk, místo trhu
Cap Bon - brána do Tuniska
Tabarka - zelené Tunisko
Tunis - Staré město

Článek byl zobrazen 6 330 krát.