Sfax, město s nádechem Francie

Sfax, město s nádechem Francie

Přístavní město Sfax ležící v oblasti Sahelu je druhým největším městem v Tunisku. Jde o hlavní centrum obchodu, průmyslu a zemědělství, kde žije okolo 350 tisíc obyvatel. Město se pyšní krásnou kompaktní medínou, řadou historických památek a zajímavými muzei. Panuje zde příjemná uvolněná atmosféra a turisté zde rozhodně mají co obdivovat.

Původně se na místě dnešního Sfaxu nacházela římská osada, jejíž prosperita byla založena na námořní flotile a obchodu s olivovým olejem. Samotné město pak bylo založeno v roce 849, a i dnes je známé zpracováním oliv z obrovského olivového háje, který se v jeho blízkosti nachází. Při procházce v přístavu si můžete udělat obrázek o průmyslové činnosti města. Dochází zde ke zpracování a vývozu fosfátů, což tvoří ekonomickou základnu města. Sfax je proto považován spíše za obchodní město, ačkoliv zde vyrostla spousta hotelů i restaurací vhodných k rozvoji turistického ruchu.

Moderní Sfax protkaný širokými třídami, náměstími a veřejnými parky, se rozprostírá mezi hradbami medíny a přístavem. Do starého města – medíny, se dostanete branou Bab Diwan se třemi oblouky. Byla vybudována na počátku 14. století, ale na přelomu 17. a 18. století prošla rozsáhlou úpravou. Ve 20. století se pak podrobila ještě kompletní renovaci. Společně s branou Bab Jebli na severu, byla v minulosti jediným vstupem do města a chránila jej před vetřelci. Brána byla původně navržena jako součást hradeb vymezujících hranice města, které v 9. století vztyčili Aghlabovci. V jedné z věží Bab Diwan se dnes nachází půvabná kavárna v maurském stylu.

Autor: Alberto

Jednou z hlavních ulic protínajících medínu je Rue de la Grande Mosquée, která je velmi rušná a plná obchodů. Začíná u Velké mešity, kterou roku 849 po Kristu vybudovali Aghlabovci. Mešita několikrát prošla architektonickými úpravami, ty nejvýznamnější proběhly v letech 988 a 1035. Stávající podobu si mešita udržuje od 18. století. Její třípodlažní a bohatě zdobený minaret je replikou minaretu Velké mešity ve městě Kairouane. Mešita je přístupná pouze muslimům, jako turisté se tak nemáte šanci do ní dostat.

Jižní úsek městských hradeb je lemován ulicí Rue Borj Ennar, která je plná dílen a krámků s nejrůznějšími suvenýry. Kromě toho zde objevíte také několik malých mešit, jako je Amar Kamún ze 14. století. Ulice vede až k pevnosti Borj Ennar, což v překladu znamená „Věž ohně“. Za své jméno vděčí signálním ohňům, které se na ní v minulosti zapalovaly. Pevnost měla obranný charakter a vznikla ve stejné době jako hradby. Z jejího vrcholu se naskýtá nádherná podívaná na celou medínu a francouzskou enklávu Sfaxu. V Borj Ennar v současnosti sídlí sdružení zodpovědné za zachování medíny – Association de Sauvegarde de la Médina.

Ve Sfaxu se vyplatí navštívit mauzoleum Sídí Abú el-Hasana nebo kovářský súk v severní části města. Súky čili trhy, jsou neodmyslitelnou součástí každého arabského města. Jsou místem, kde nakoupíte parfémy, koření, textilie, tašky, zlato, koberce a samozřejmě také potraviny. Souk ar-Rabi je zaměřen na výrobu čapek, Souk des Etoffes zase na koberce a v kovářském súku v Rue el-Bey se ozývají údery kladiv. Další atraktivní trhy najdete v Rue des Aghlabites nebo Rue Mongi Slim. Za hradbami se směrem na sever rozkládá nové město, které bylo vážně poškozeno během 2. světové války. Přesto dnes zdejší ulice lemují nádherné opravené domy z 19. století.

Z období francouzského protektorátu pochází náměstí Place de la République, které je dnes jakýmsi administrativním centrem za hradbami medíny. Také zdejší budovy byly z velké části zdevastovány bombovými nálety během 2. světové války. Několik budov se přesto podařilo dochovat a náměstí dnes vévodí pomník prezidenta Habíba Búrgíby. Na náměstí se tyčí nádherná budova radnice s dvoubarevnou fasádou. Byla vystavěna v maurském stylu také v době francouzského protektorátu na počátku 20. století. Dominuje jí vysoká hodinová věž připomínající minaret. Hlavní síň je završena kupolí. V přízemí budovy můžete navštívit Archeologické muzeum se zajímavými exponáty pocházejícími z doby od pravěku až po éru Římanů a Arabů.

Milovníci umění a historie budou rovněž nadšeni z návštěvy muzea Dar Jellouli – oblastního muzea lidových umění a tradic. To zaujímá prostory domu ze 17. století, který v minulosti patřil zámožné rodině Džellúlí. Mnohé z muzejních exponátů jsou naaranžovány tak, aby budily dojem, že zde rodina Džellúlí bydlí dodnes. V přízemí je vystaven nábytek, kuchyňské vybavení a nádoby. V prvním patře si pak můžete prohlédnout sbírku tradičních oděvů, včetně svatebních šatů a šperků. Interiéry domu jsou ozdobeny dekorovanými stropy, stěnami obloženými fajánsovými dlaždicemi a dveřmi natřenými živými barvami.

V jižním cípu medíny se vypíná sfaxská „kasba“ – tedy rozměrná hliněná pevnost, jejíž nejstarší část pochází z 12. století. Původně sloužil objekt jako pozorovatelna, ale později se proměnil na rezidenci guvernéra z dynastie Hafsovců. Následně si zde zřídil hlavní stan vojenský velitel Sfaxu. Nyní v kasbě sídlí zajímavé Muzeum tradiční architektury, které vystavuje exponáty spjaté se sakrálními, soukromými i veřejnými budovami v Tunisku. Největším lákadlem je nicméně to, že kasba umožňuje návštěvníkům procházku po cimbuří.

Za nejelegantnější ulici města je považována Avenue Hedi Chaker, která je vroubená pobočkami cestovních kanceláří, lékárnami, restauracemi, prodejnami hudebních nosičů, bankami a divadlem. Křižuje ji ulice Avenue Habib Bourguiba patřící k hlavním tepnám Sfaxu. Je plná restaurací, barů, hotelů, nočních klubů, bank a najdete zde i poštu. Moderní administrativní budovy se tady tyčí vedle stylových činžovních domů, jejichž architektura připomíná Paříž 19. století.

- jap -

Předchozí články z Tuniska:
Sidi Bou Saïd – město Angeliky
Mahdia – dílo Spasitele
Kartágo - návštěva starověké metropole
Bizerte – nejfrancouzštější město Tuniska
Cap Bon - zahrada Tuniska

Článek byl zobrazen 7 464 krát.