Sufetula - ruiny v Tunisu ukrývají staré římské město

Sufetula - ruiny v Tunisu ukrývají staré římské město

V pouštní krajině středozápadního Tuniska je možné narazit na pozůstatky dávné římské kolonie nazývané Sufetula. Tyto jedinečné zříceniny jsou důkazem toho, že i v takto nehostinné krajině uprostřed ničeho mohli žít lidé v blahobytu. Městu nechyběly dokonce ani lázně, v nichž si tehdejší obyvatelé mohli dopřávat studenou, vlažnou i teplou koupel.

Sufetula (Sibetula, Sbeitla) je název pro staré římské město ležící v blízkosti moderního šestitisícového města Sbeitla, které se nachází asi 110 km jihozápadně od města Kairouan. Sbeitla je dnes správním centrem velké části oblasti zvané Sahel. Antické ruiny dávné Sufetuly patří mezi hlavní turistická lákadla, jsou roztroušeny v písku nedaleko silnice směřující ze Sbeitly na severozápad. Dlouhá staletí zde přečkaly tři nádherné římské chrámy, k vidění jsou zbytky mozaikami zdobených malých pevností a kostelů, baptisterium, Diokleciánův vítězný oblouk i čtvery lázně z římského období. 

O historii starověké Sufetuly se toho moc neví, archeologové předpokládají, že byla založena v 1. století po Kristu, jako sídlo Numidů. Krajina v okolí města byla úrodná a vhodná pro pěstování oliv, které byly nakonec tím, co zajistilo městu prosperitu. Největšího rozkvětu Sufetula dosáhla ve 2. století, ale dařilo se jí i po úpadku Říma ve století čtvrtém. Vzhledem k tomu, že nebyla na římské říši závislá tak jako jiná římská města v severní Africe, vzkvétala i po nástupu křesťanství. Stala se důležitým křesťanským centrem a v 7. století se za vlády Byzantinců stala také hlavním městem regionu. Počet obyvatel byl tehdy oproti moderní Sbeitle více než dvojnásobný. Z důvodu ochrany před nájezdy místních kmenů byla později Sufetula přeměněna na pevnost. Nakonec město zničili Arabové.

V současnosti je Sufetula jedním z největších archeologických skvostů na území Tuniska, kde jsou k vidění pozůstatky jak římských, tak i pozdějších křesťanských staveb. Ještě před vstupem do areálu vás upoutá Diokleciánovův obklouk, poté se již můžete kochat ruinami byzantských pevností, prohlédnout si lisovnu na olivový olej i lázně. Zajímavé jsou především pozůstatky Velkých lázní, v nichž již v tak dávných dobách fungoval podzemní vyhřívací systém. V těchto veřejných lázních se zachovaly kompletní podlahové mozaiky a zbytky sloupů. 

Směrem na východ od lázní stojí starobylé divadlo, z jehož ruin se naskýtá krásný výhled na koryto řeky Sbeitla. Okolí Sbeitly je v současnosti velmi suché a tak se voda v řece udržuje jen krátce na jaře. Divadlo pochází z 3. století a dodnes se z něj podařilo dochovat pouze několik původních sloupů. Památka sice byla nedávno opravovaná, ale těžko říct, jestli jí tento zásah pomohl, nebo spíše uškodil. Na stavbě je totiž vidět až příliš mnoho moderních stavebních úprav. Divadlo je široké 56 metrů a vyniká dobrou akustikou, podobně jako divadlo v El Jemu. V sousedství divadla se tyčí několik kamenných sloupů, které označují místo, kde stával kostel sv. Servuse postavený ve 4. století po Kristu.

Centrum antické Sufetuly tvořilo velké forum, které obklopovaly chrámy. V 6. století byly tyto chrámy obehnány vysokou obrannou zdí, jejíž pozůstatky jsou zde patrné dodnes. Do komplexu chrámů se vstupuje skrze tříobloukovou Antoniovu bránu z roku 139 n. l. Jakmile branou projdete, otevře se před vámi velké dlážděné forum. Ke každému ze tří chrámů vedou sloupy. Hlavním chrámem je chrám Jupitera, následují chrámy Minervy a Junony. Všechny jsou tedy zasvěceny jednomu z bohů římského pantheonu. Ve vzdálenosti asi 100 metrů od těchto chrámů stojí bazilika Bellator ze 4. století, s níž sousedí ještě bazilika sv. Vitalise. Pokud budete od těchto svou bazilik pokračovat směrem na severozápad, budete míjet lázně, chrám a římskou vilu až se ocitnete u Oblouku Septimia Severuse. Od něj je to jen kousek k renovovanému římskému mostu, jenž se klene přes řeku Sbeitlu. V komplexu Sufetuly je kromě ruin mohutných staveb možné obdivovat také zajímavé detaily, jako jsou například pozůstatky mozaikové výzdoby, zajímavá je také byzantská křtitelnice i antický mlýnský kámen.

Pokud se rozhodnete Sufetulu navštívit, nejvhodnější dobou je časné ráno. Vycházející slunce totiž ruiny zabarvuje do oranžova a panuje zde doslova magická atmosféra. V případě, že budete chtít ve městě přenocovat, můžete využít služeb místního hotelu. Vzhledem k tomu, že tato archeologická lokalita není příliš známá, může se vám stát, že budete nejen v hotelu, ale i na celé památce úplně sami. Cestovní kanceláře zde zastavují jen výjimečně v rámci fakultativních zájezdů. Sufetula tak bývá jen krátkou zastávkou na cestě ke slaným jezerům rozkládajícím se mezi Kairouanem a Tozeurem. A individuálních turistů zde vzhledem k odlehlosti místa také příliš nepotkáte. Pokud si tedy chcete užít dosytosti historie a památek, bude pro vás Sufetula jako stvořená. 

- jap -

Další články z Tuniska: 
Nejoblíbenější letoviska Tuniska 
Muzeum Bardo v Tunisu, druhé největší africké muzeum 
Kelibia – ptačí ráj 
Oudna - berberská osada

Článek byl zobrazen 4 870 krát.